Nejspíš jste již zaznamenali zprávy o povinnosti „zateplení„ budov, jež proběhly médií. Ve skutečnosti se ani tak nejedná o pouhé zateplení, jak by se na první pohled mohlo zdát, ale o celkové snížení energetické náročnosti budov.
Pod pojmem snížení energetické náročnosti budovy si i v dnešní době spousta lidí představí zateplení. Zateplení budovy bezesporu patří k opatřením, díky kterým může dojít ke snížení energetické náročnosti budovy, pokud je provedeno správně, avšak v dnešní době se už ani zdaleka nejedná o jediné takové opatření. Jelikož se u zateplení většiny budov jedná o jedno z finančně nejnáročnějších opatření, pokusíme se odhalit na co se při něm v současné době zaměřit.
Jedním z hlavních cílů snížení energetické náročnosti budov je zejména ochrana životního prostředí dosažením uhlíkové neutrality a nulových emisí.
Evropský parlament přijal dne 14. března 2023 pozměňovací návrhy k návrhu směrnice o energetické náročnosti budov.
Proč je takové rozhodnutí důležité brát v potaz?
Směrnice Evropského parlamentu a Rady o energetické náročnosti budov zcela mění zažité zvyky při rozhodování o tom, jaké opravy na budově jejich vlastníci provedou, jestli ji „zateplit“ nebo ne.
Dříve stačilo zvážit rozsah zamýšlené opravy a posoudit návratnost plánované investice.
Po vstoupení uvedené směrnice v platnost půjdou takové úvahy stranou a bude zde více uplatňována snaha o ochranu životního prostředí a tím pádem tlak na snižování energetické náročnosti budov.
Na co se tedy zaměřit?
Po vstoupení uvedené směrnice v platnost bude nutné se nejdříve zaměřit na legislativní požadavky, a to bez ohledu na to, jestli vlastník o úpravách uvažuje či nikoli, nebo zda bude či nebude žádat o dotaci. Bude také lhostejné, zda lze u dané opravy dojít k návratnosti v nějakém zajímavém čase. Každý vlastník obytné budovy bude muset podstoupit posouzení, zda budova splňuje aktuálně platné požadavky na energetickou náročnost, a to bez ohledu na to, v jaké kondici se daná budova nachází. Pokud budova zatím není „zateplená“ a její vlastník v dnešní době o takovém opatření uvažuje, měl by s ohledem na aktuální skutečnosti zvážit, jestli tento záměr realizovat dokud nebudou jasná pravidla pro posouzení energetické náročnosti budovy.
Kdy budou jasná pravidla a která to jsou?
Do 24 měsíců ode dne vstupu uvedené směrnice v platnost jsou členské státy EU povinny uvést právní předpisy do souladu s touto směrnicí.
To znamená, že členské státy budou muset
- přijmout novou metodu výpočtu energetické náročnosti budov na celostátní nebo regionální úrovni,
- přijmout nezbytná opatření k dosažení minimálních požadavků na energetickou náročnost budov, včetně dosažení minimální úrovně účinnosti obvodového pláště budovy a maximální spotřeby energie.
A jaké jsou minimální požadavky?
Zatím nejsou stanoveny hodnoty pro jednotlivé třídy energetické náročnosti, ale už je stanoveno, že členské státy zajistí, aby obytné budovy a ucelené části budov dosáhly nejpozději:
- od 1. ledna 2030 alespoň třídy energetické náročnosti E,
- od 1. ledna 2033 alespoň třídy energetické náročnosti D.
Uvedené si lze vyložit například tak, že v první vlně bude realizována výměna oken, popřípadě instalace fotovoltaické elektrárny nebo solárních panelů na ohřev vody a ve druhé vlně následně zateplení celé budovy.
Uvedené požadavky mají členské státy povinnost zajistit u všech obytných budov, a to bez ohledu na to, zda daná budova prošla „revitalizací“ či nikoli.
S ohledem na celkovou koncepci směrnice lze již dnes říci, že aby bylo dosaženo stanovených požadavků, bude mimo „zateplení“ nutno u řady budov provést další opatření jako jsou např. instalace nízkoteplotního vytápění, tepelných čerpadel nebo solárních a fotovoltaických panelů.
Jak postupovat v současné době?
Vzhledem ke skutečnosti, že zatím není přijata nová metoda výpočtu energetické náročnosti budov, nejsou stanoveny konkrétní požadavky a nejsou známé hodnoty jednotlivých energetických tříd, nejspíš bude docházet k situacím, kdy se budovy budou dostávat do horších tříd energetické náročnosti, než do jakých spadají v současné době.
S ohledem na uvedené se proto jako vhodnější jeví zvolit taktiku vyčkávání a v mezidobí se připravit na nezbytnost provedení opatření pro splnění nově stanovených požadavků.
V opačném případě by se mohlo stát, že provedená opatření nebudou následně splňovat nové požadavky a například při realizaci zateplení a současném zachování dříve měněných oken s dvojskly, by už tato nemusela vyhovovat a bylo by nutné je vyměnit za okna s více skly. Pak by samozřejmě muselo dojít i k zásahu do tepelné izolace, což by celý zásah zkomplikovalo a pochopitelně prodražilo.
Mohlo by dojít ke zvrácení této situace?
Jelikož v září 2015 došlo na Valném shromáždění OSN k podepsání Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a jejích 17-ti cílů udržitelného rozvoje zeměmi z celého světa, je přijetí uvedené směrnice nezbytným krokem pro přispění ke splnění stanovených cílů.
Při zvážení cílů uvedené agendy, mezi které mimo jiné patří zdraví a kvalitní život, dostupné a čisté energie, udržitelná města a obce nebo také klimatická opatření a posouzení zaměření zmiňované směrnice, jejímž předmětem je mimo jiné podpora snižování energetické náročnosti budov a snižování emisí skleníkových plynů z budov v Unii, dosažení fondu budov s nulovými emisemi, zlepšení vnějších klimatických podmínek a kvality vnitřního prostředí se lze domnívat, že k nějakému dramatickému zvratu v této oblasti nejspíš nedojde.